Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

4. Mnohost krajinných vrstev

Krajina je jako palimpsest obsahující torza různých sdělení mnohých dob.

Mydlovarský luh na soutoku Vlkavy a Labe za časného jara
popiskaMydlovarský luh na soutoku Vlkavy a Labe za časného jara.
(foto P. Mudra)
Hej uvidíš, přírodo, uvidíš,
my ještě cosi vyvedeme spolu -
tys od kořen k vršku změněna,
já od hlavy po paty dolů!
Jan Neruda, Prosté motivy (1883)
Hrad Karlštejn před Mockerovou přestavbou
popiskaHrad Karlštejn před Mockerovou přestavbou. Kromě samotné hradní stavby je vyobrazena i všudypřítomná pasačka s kozami, jež udržovaly krajinu podstatně holejší, než ji známe dnes. (grafika B. Havránka z roku 1849)
Pověstný vrch Oškobrh
popiskaPověstný vrch Oškobrh, jehož název byl kdysi vykládán jako Ptolemaiův Askiburgion, sloužil jako hradiště Keltů a později i Slovanů. První opukové lomy pocházejí snad již z 10. století, kdy byl ze zdejšího materiálu vystavěn kostel v nedaleké Libici, kde koncem září 995 došlo k vyvraždění Slavníkovců.
(foto P. Mudra)

Každá krajina v sobě skrývá stopy svého vývoje od dávných geologických dob až po současnost. Připomíná tak palimpsest - pergamen, z něhož středověký písař stíral stopy starých textů, aby ho mohl znovu použít. I krajinný obraz středních Čech v průběhu času prošel mnoha změnami, jejichž stopy se zachovaly v geologickém záznamu. Zbytky usazenin křídového moře zapadlé v krasových dutinách dokládají, že vápencové vrchy Českého krasu byly ještě před několika miliony let překryty pískovci a opukami, které dodnes tvoří plošiny v severní části kraje. Po takové plošině tekly od východu řeky směřující k severozápadu do Podkrušnohoří, jak dokládají jejich štěrkové a pískové nánosy na samé pláni Bílé hory, na Sulavě u Černošic nebo na Rakovnicku. Teprve během nejmladší geologické éry - kvartéru - se postupně vytvořila dnešní síť vodních toků, které se postupně zařezávaly do jednotvárných třetihorních plošin a postupně tak vytvářely současnou scenérii středočeské krajiny s jejími skalnatými údolími, pahorky i horskými hřbety. Svědky této proměny jsou říční náplavy zachované jako štěrkové stupně - terasy v různých výškách nad dnešními řekami.

Ještě na sklonku poslední ledové doby před 15-6 tisíciletími se v severní části kraje rozkládala otevřená sprašová step na rozlehlých plochách pokrytých navátým prachem - spraší. S oteplením před dvanácti tisíciletími se postupně měnila v parkovitou krajinu, v níž se střídaly lesy pionýrských dřevin - borovic, bříz, osik, jalovců - s ostrovy černozemních stepí. Postupně sem pronikaly další dřeviny, především duby a ušlechtilé listnáče, které vytvářely stále souvislejší uzavřené porosty, takže v době příchodu prvních zemědělců před sedmi tisíciletími zbývaly již jen malé stepní enklávy uprostřed smíšených doubrav. Pak postupně vznikala zemědělská krajina s poli, loukami a stálými sídly, ve výše položených lesnatých oblastech nabyl převahy buk, který v posledních dvou stoletích musel ustoupit výsadbám smrku. A tak zasvěcený poutník může jako v knize přírody sledovat historii své krajiny - spraš v cihelně mu připomene step na konci ledové doby, pěchavové trávníky její konec, borovice a břízy na skalách první lesy, štěrky a písky průběh někdejších řek, zbytky náhonů romantiku vodních mlýnů a černé půdy zoraných polí příchod prvních rolníků.

Vojen Ložek



Geologický profil krajinou mezi Kladnem a Slaným.

popiskaGeologický profil krajinou mezi Kladnem a Slaným. Na zvrásněné proterozoické podloží (d, f) vodorovně nasedají prvohorní uhlonosné permské a karbonské vrstvy (k, p) a druhohorní křídové vrstvy (o). Úplně nahoře leží čtvrtohorní písky a štěrky (n). Třetihory jsou vyvinuty v podobě sopečných průniků Slánské a Vinařické hory (c) – podle J. Krejčího.
(Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech, 1869)
Poznámka:
Krajinné vrstvy můžeme vnímat buď jako geologické formace, nebo jako časové řezy související s lidským osídlením (neolit, eneolit, bronzová doba apod.). Ve skutečnosti oba aspekty úzce souvisejí, protože obhospodařování krajiny je vázáno na určité půdní typy a na dostupnost vody, tedy primárně na geologickou stavbu a geomorfologické uspořádání. Viz rovněž mapu a knihu M. Tomáška Půdy České republiky (Český geologický ústav, Praha 2000). Základním pramenem i nadále zůstává kniha V. Ložka Příroda ve čtvrtohorách (Academia, Praha 1973).
 
.