Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

8. Biodiverzita a geodiverzita

Geodiverzita podmiňuje biodiverzitu. Na kvalitě geologického substrátu závisí vlhkost a jakost půd, na nich porost a tím i složení fauny.

Pohled z přírodní památky Branžovy
popiskaPohled z přírodní památky Branžovy známé jako největší lokality lýkovce vonného v Čechách směrem k Loděnici a jižnímu okraji Křivoklátska. Jak Český kras, tak i Křivoklátsko mají extrémní geodiverzitu i biodiverzitu. Je to do značné míry způsobeno častým střídáním krasových a nekrasových hornin v Českém krasu, kyselých a bazických vulkanitů na Křivoklátsku a rovněž hlubokým členitým kaňonem Berounky.
(foto P. Mudra)
Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů.
Australian Natural Heritage Charter (1997)
Kaňonovité údolí Vltavy nad Štěchovicemi
popiskaKaňonovité údolí Vltavy nad Štěchovicemi (v popředí) se skalnatými kulisami v nárazových srázech zaklesnutých meandrů je klasickou ukázkou, jak geo diverzita ovlivňuje pestrost živé přírody. Skalní stepi na proterozoických břidlicích, kyselých i bazických vyvřelinách jílovského pásma se mnohonásobně střídají se stinnými lesními roklemi a kontrastují s mírně zvlněnou krajinou v pozadí. Nelze se divit, že celé území je dnes přírodním parkem nazvaným Střed Čech.
(foto P. Mudra)

O biodiverzitě se dnes mnoho mluví a píše v souvislosti s péčí o zdravé přírodní prostředí. Vzhledem k tomu, že náplň tohoto pojmu je širší veřejnosti poměrně málo známá, je třeba především termín počeštit, aby byl srozumitelnější. Jde o rozmanitost živé přírody, zejména o bohatství rostlinných i živočišných druhů, ale i pestrost jejich stanovišť v určitém vymezeném prostoru. Biodiverzita je však ovlivněna neživým prostředím, jehož rozmanitost se označuje jako geodiverzita. Jde o výskyt co možná různých druhů hornin, zemin a půd, o členitost zemského povrchu - reliéfu - i o působení atmosférických činitelů.

Středočeská oblast vykazuje vysokou diverzitu všeho druhu. Stačí jen pohlédnout na geologickou mapu a uvidíme pestrou paletu vyvřelin hlubinných i povrchových, terestrických i podmořských, od starohorních po třetihorní, a nemenší pestrost nejrůznějších usazenin i hornin přeměněných, které tvoří různorodou směs i na malých plochách. Příkladem je Český kras, kde vedle nejrůznějších typů vápenců vystupují i vyvřelé diabasy a břidlice různého složení, zatímco sousední Brdy a Hřebeny budují převážně živinami chudé křemence a slepence. Rozdíly nadmořských výšek nejsou velké, nicméně terén je členitý a vyznačuje se velkými rozdíly v místním klimatu. Vysoký stupeň geodiverzity pak podmiňuje i vysokou biodiverzitu, neboť i na malém prostoru se setkáváme jak s druhy sucho- a teplomilnými na slunných srázech a skalních hranách, tak s prvky chladno- a vlhkomilnými ve stinných roklích. Pestrá vegetace na vápnitých horninách a bazických vyvřelinách kontrastuje s chudými společenstvy na buližnících, křemencích nebo kyselých vyvřelinách, jako jsou žuly nebo výlevné ryolity. Mozaika protikladných společenstev se váže především na skalnatá údolí řek, zejména Vltavy a Berounky, která v tomto směru vykazují největší pestrost stanovišť a druhového bohatství, což vynikne zejména ve srovnání s náhorními plošinami a pahorkatinami.

Podobně je tomu i na skalnatých vrcholech, zejména v jižní polovině Křivoklátska, někdy však i v rámci nepatrných ploch, kde střídání bazických a kyselých hornin umožňuje třeba společný výskyt vápnomilné trávy pěchavy vedle acidofilního vřesu, jak se lze přesvědčit na Albertových skalách na střední Vltavě. Střední Čechy tak poskytují přímo učebnicové ukázky, jak geodiverzita v kladném i záporném smyslu ovlivňuje biodiverzitu a jak celková diverzita zvyšuje estetickou hodnotu řady středočeských krajin.

Vojen Ložek
Prvosenky jarní v přírodní památce (PP) Sládkova stráň.
popiskaI drobné stráňky uprostřed zdánlivě jednotvárné polabské polní krajiny mohou překvapit bohatstvím květů. Rozkvetlé prvosenky jarní v přírodní památce (PP) Sládkova stráň.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Vztahem biodiverzity a geodiverzity se zabývá například V. Cílek v knize Krajiny vnitřní a vnější (Dokořán, Praha 2002) anebo v řadě dílčích prací V. Ložek. Viz rovněž R. A. L. Osborne Geodiversity: green geology in action (Proceedings of the Linnean Society of New South Wales, 2000, s. 122, 149-173). Základním geologickým kompendiem pro střední Čechy i celou Českou republiku jsou knihy I. Chlupáče a kol. Geologická minulost České republiky (Academia, Praha 2002); Paleozoikum barrandienu (ÚÚG, Praha 1992).
 
.