Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

12. Památné stromy a památné kameny

Památné stromy a kameny jsou ohnisky krásy, doby a paměti krajiny.

Čertův kámen poblíž Mutějovic
popiskaČertův kámen poblíž Mutějovic, za ním se rýsuje návrší Rovina s tajemnými kounovskými řadami a rozsáhlým pravěkým hradištěm.
(foto P. Mudra)
Nedostatek vegetace vyvolává v nás určitou psychickou depresi, chápeme jej jako určitou proletarizaci, bezcitnost a duševní chudobu člověka.
Emanuel Hruška, architekt, Příroda a osídlení. Biologické základy krajinného plánování (1945)
Dub u Stašova
popiskaDub u Stašova. Před takovými stromy stojíme mlčky.
(foto P. Mudra)
Lípa malolistá u Chorušic
popiskaLípa malolistá u Chorušic.
(foto P. Mudra)

Památková péče počítá s pojmy, jako je krajinný monument nebo památné místo. Podobně používá ochrana přírody výraz památný strom a rozumí jím starý či významný strom, který často bývá domněle či historicky spjatý se slavnými okamžiky českých dějin, se slavnými osobnostmi nebo lidovými příběhy. Takovýto strom je však především přírodním objektem, jemuž vzrůst, tvar koruny, druh či postavení v krajině dává vyniknout. Na staré solitérní stromy se můžeme dívat jako na určitý druh přírodní sochy a aleje mají něco společného s krajinnými instalacemi.

Podobně je zapotřebí uvažovat i o památných kamenech. Jedná se obvykle o menší přírodní, člověkem jen málo upravené kameny či skály, které jsou spjaty buď s historickými osobami a událostmi, nebo častěji s místními pověrečnými vyprávěními nebo lidovým kultem světců. Příklady takových kamenů mohou být prehistorické vztyčené kameny jako Bába u Drahomyšle, Zkamenělý pastýř u Klobuk nebo skaliska jako Lechův kámen v předpolí kouřimského hradiště či kameny domněle i právem spjaté s historickými osobami jako Husova kazatelna na Sedlčansku nebo Máchův „Kostničí kámen“ u Kokořína.

Obliba památných stromů a kamenů souvisí se znovu objevovanou úctou k přírodě, někdy i s pohanstvím a posunem historického vnímání od „velké“ historie dějinných událostí k „malé“ historii místních dějů a pověstí. Nepříjemným dopadem obliby přírodních kamenů je jejich přemisťování do soukromých zahrad, či dokonce krádeže starých milníků a různých kamenných prvků včetně soch. Módním prvkem posledního desetiletí je pak vztyčování jakýchsi neomenhirů, a dokonce existuje evropský program tvorby kamenných kruhů. Zatímco památných stromů nebude nikdy dost, platí u nově vztyčených kamenů zásada, že méně je více. Pěkným příkladem dobře vybraného kamene - okaté ruly ladného tvaru - je nedávno vztyčený kámen za rotundou svatého Martina na Vyšehradě.

Václav Cílek
Kamenná panna u Rakovníka při silnici směrem na Lišany
popiskaKamenná panna u Rakovníka při silnici směrem na Lišany může představovat jak pravěký vztyčený kámen, tak i milník staré cesty. V každém případě je na ni vázán ten typ pověstí, který z ní dělá památný kámen - bujná dívka na koni přeskočila starce, jenž ji zaklel.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Šarič R. a Štěpánek P., literatury o českých menhirech. Vyhledávání památných kamenů se dlouhodobě věnuje projekt nakladatelství Marie Holečkové v Berouně, která již vydala kolem dvaceti knih s desítkami pozoruhodných kamenů, jejichž interpretace ne vždy odpovídá skutečnosti, nicméně kameny jsou vesměs krásné a jejich lokalizace přesná. Všechny vyhlášené památné stromy jsou popsány v obsáhlém, čtrnáctisvazkovém a dosud v úplnosti nevydaném kompendiu P. Mackovčina a kol. Chráněná území ČR (MŽP). Z několika titulů (například i průvodce Olympia) o památných stromech jmenujme alespoň knihu M. Hruškové a kol. Stromy se na nás dívají (Fraus, Plzeň 2003).
 
.