Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

14. Chráněná území

Přírodu chráníme především pro sebe a především před sebou.

Bývalé pastviny a drobné sady na Milské stráni ve Džbánu
popiskaBývalé pastviny a drobné sady na Milské stráni ve Džbánu dnes hostí celé porosty ohroženého vstavače nachového, chráněné ve stejnojmenné přírodní rezervaci.
(foto P. Mudra)
Nabádejte své děti, aby se staly dobrými lidmi. Ne proto, že to je náročné a záslužné, ale proto, že se jim to nakonec vyplatí.
Matt Ridley (1996)
Porosty na diabasových vulkanitech v rezervaci Stará Ves
popiskaStepní porosty na diabasových vulkanitech v rezervaci Stará Ves dnes patří k významným chráněným územím Křivoklátska
(foto P. Mudra)
Pobyt a pohyb ve volné přírodě se řídí prastarým, nikde písemně nezakotveným zákonem: v zásadě se lze pohybovat volně - ale nesmějí se přitom nijak poškozovat zájmy lidí, zvířat ani přírody.
R. a A. Kostrzewovi, Průvodce přírodou Skandinávie, heslo „Obyčejové právo“ (2002)

Kdy to asi začalo, snad ochranou posvátných hájů a kultovních míst. Zřejmě prvním doloženým chráněným územím jsou lesní oblasti zřízené jedním ze čtrnácti kamenných ediktů indického krále Ašóky z roku 256 před Kristem. Přes ojedinělé ochranářské počiny císaře Karla IV. nebo později Marie Terezie byla na našem území první rezervace - národní přírodní rezervace Žofínský prales - zřízena rozhodnutím osvíceného vlastníka, hraběte Jiřího Bouquoye až v roce 1838.

Ale dost historie, pro co nebo pro koho se vlastně zřizují stále nová chráněná území, pro rostliny, živočichy, pro přírodu? Jistě také, zřizují se ale především pro nás, pro lidi. I kdybychom zničili přírodu sebevíc, vrátili evoluci o desítky milionů let zpět, z jejího pohledu to bude marginální epizoda, možná jen nová příležitost, nikoliv však z pohledu našeho, lidského. Náš čas jako druhu, o tom generačním ani nemluvě, je o několik řádů kratší než čas přírody na této planetě. Proto chráníme přírodu především pro sebe a především před sebou.

Jak asi by byl dnes překvapen průkopník naší ochrany přírody J. S. Procházka, který v kapitole „Ochrana přírody a památek přírodních“ v Československé vlastivědě roku 1929 píše: „Pěkným příkladem je boj o zřízení dělostřelecké střelnice v Brdech, kdy velká část veřejnosti, denního tisku, ba i celá města jako Rokycany, ano i Česká akademie věd ostře se postavily proti zřízení střelnice, o níž se předpokládá, že poškodí krásné brdské lesy a tím i přírodní ráz Brd,“ kdyby současný, dobře zachovaný stav přírody v uzavřeném vojenském prostoru srovnal s okolní krajinou.

V krajině, která je intenzivně využívaná, obhospodařovaná a trvale se mění, jsou chráněná území velmi významným útočištěm řady vzácných ohrožených organismů, jsou to do jisté míry ostrovy vzniklé „zaplavením původní“, té minulé přírody lidskou činností. V modernějším pojetí jsou to místa s nadprůměrným počtem druhů, horká místa biodiverzity, obvykle podmíněná pestrým geologickým podkladem a stanovištní rozmanitostí prostředí.

Soustava chráněných území přírody naší republiky patří svou koncepcí a zastoupením cenných přírodních prvků k nejlépe propracovaným v Evropě. Její reprezentativnost však dosud není úplná; doplnění a propojení s evropským systémem Natura 2000 předpokládá vznik dalších chráněných území. Klíčem k moderní ochraně přírody je především vědecké poznání, kritické myšlení a chápání souvislostí, nikoliv ekologický fundamentalismus. Možná jednou, v budoucnosti, budeme chránit kompletně celou krajinu prostředky dnes tak nereálnými, že nebude třeba ji rozdělovat na místa zakázaná a povolená. Prostě dobrý vztah k okolí se pro nás stane samozřejmostí a pravidla, zákony a normy budou nástroji hledání řešení, nikoliv hledání a trestání viníka. Možná.

Pavel Mudra
Pohled ze zříceniny Valdeku do nitra Brd
popiskaPohled ze zříceniny Valdeku do nitra Brd, krajiny, která si zachovala svou čistotu díky ochraně v rámci vojenského újezdu.
(foto P. Mudra)
Babočka kopřivová (Aglais urticae) je známým motýlem
popiskaBabočka kopřivová (Aglais urticae) je známým motýlem, jehož početní stavy v posledních desetiletích zaznamenaly značné kolísání. Ještě okolo roku 1985 to byl nejběžnější denní motýl naší přírody, který však v následujících letech téměř vymizel. V poslední době se babočka kopřivová do středočeské krajiny opět vrátila.
(foto P. Špryňar)
Poznámka:
V přípravě je další díl edice „Chráněná území ČR“ - Střední Čechy (P. Mackovčin ed.), který přinese základní informaci o všech chráněných územích středních Čech. Z dřívějších podobných titulů viz poznámku ke kapitole 21.
 
.