Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

16. Krajina jako identita, krajina jako útěcha

Zdravé krajiny podporují zdravé chování. Asi není náhoda, že v severočeské pánvi, kde je krajina rozvrácená, bývají rozvrácené i lidské vztahy.

Zimní nálada nad údolím Vůznice na Křivoklátsku
popiskaZimní nálada nad údolím Vůznice na Křivoklátsku. Odtud přicházíme domů zklidněni a vyzdravěni.
(foto P. Mudra)
Je pravda, jak tvrdí jeden známý spisovatel, že krajiny mají léčivé vlastnosti?
Gustaw Herling-Grudziński, Benátský portrét (2000)
Barokní socha sv. Prokopa v rozsedlině pod Hrubou skálou
popiskaBarokní socha sv. Prokopa v pískovcové rozsedlině pod Hrubou skálou. Světec stojí na přemoženém čertovi, jedna ruka směřuje k srdci, druhá v gestu zklidnění k příchozímu. V době, kdy byla socha postavena, žila v Čechách sotva třetina nynější populace, krajina byla divoká a žilo v ní víc loupežníků než poustevníků. Bylo nutné ji přemáhat, dnes je nutné ji spíš křísit.
(foto V. Cílek)
Voděradské bučiny – žulové balvany v lesních zákoutích
popiskaVoděradské bučiny - krajina žulových balvanů v lesních zákoutích.
(foto P. Mudra)

Až někdy donedávna byl Čech obyvatelem Čech a Polák žil v Polsku. Označení jako např. Hanák či Valach se přímo vztahovala jednak k určité povaze, jednak k jednoznačně určené krajině. Dnešní situace je o něco složitější. Asi 60 % evropské populace žije v městech, tedy tam, kde je globalizace nejsilnější a civilizace nejvíc zaměnitelná. Oslabuje se vazba na místo či na krajinu, a tím se rozpouští identita založená na místě ve prospěch identity založené na společenské třídě nebo povolání. V angličtině to zní jako jazyková hříčka - place oriented culture je zaměněna na space oriented culture, tedy kultura založená na místě je nahrazena kulturou založenou na prostoru. Platí to zejména pro mladší lidi, kteří se potřebují uplatnit, ale když se uplatní, vydělají peníze a poněkud zestárnou, tak volání krajiny, určitých tónů barev a rytmů řeči se přihlásí a pocit domova a s ním jisté útěchy se obnoví.

Christopher Day říká, že kvality našeho okolí, ať již jsou konfrontační nebo harmonické, v nás rezonují. Rozladěné okolí provokuje sociální disharmonii a zvyšuje hladinu stresu. Poničená místa nás ničí. Znásilněná místa nám dávají okázale najevo duchovní znehodnocení. Ale krásná místa jsou bez výjimky založena na „správnosti“, na ekologickém zdraví místa. Mají integritu a rovnováhu. Duch místa je tu posílen tím, že si jej ceníme. To vše se k nám vrací, protože duch, který místem prozařuje, ovlivňuje naše cítění a utváří nás. Tím určuje, jak jednáme a kým jsme.

Útěcha krajiny promlouvá nejsilněji přes domov. Známe ji všichni, protože málokdo sbírá houby nebo chytá ryby, aby se najedl. Jeho hlad je jiného druhu. Krajina je odpovědí na určité volání. Ale správně odpovídají jenom ty zdravé krajiny.

Václav Cílek
Doma se cítíme tam, kde nemáme potíže s orientací, kde jsme svým okolím začleněni do složitých vztahů světa tak samozřejmě, že si ty vztahy jdoucí mimo náš okamžitý úzký horizont vůbec nemusíme uvědomovat. To je ovšem něco, co se buduje velmi složitě a většinou i velmi dlouho; něco, čeho kultura či umělé pěstování a budování, vyžaduje stálý citlivý respekt vůči původnějším přirozeným strukturám i vůči širšímu okolí. Bez toho jsou naše zásahy do krajiny pouhou devastací. Panelákové sídliště, scelený lán nebo umělý „les“ v podobě monokultury ochuzují krajinu nejen biologicky a esteticky, ale narušují její původní strukturu a neposkytují ani dostatek struktury nové… Kulturní krajina je širším prostorem domova.
Zdeněk Kratochvíl, topič a filozof, Filozofie živé přírody (1994)
Opěrná zeď plošiny, na které stojí katedrála sv. Barbory
popiskaOpěrná zeď plošiny, na které stojí katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře nad údolím Vrchlice. Monumentalita stavby je změkčena a doplněna tokem říčky, skalními výchozy šedých rul a vegetací do jednoho celku, který je jemnější než samotná katedrála a přitom hlubší než samotná příroda.
(foto V. Cílek)
Poznámka:
Viz důležitou knihu Christophera Daye Duch a místo. Uzdravování našeho prostředí (ERA, Brno 2004). Další citáty jsou uvedeny v závěrečné stati o geniu loci. Ze sociologického hlediska jsou důležité knihy Hany Librové, například Láska ke krajině (Blok, Brno 1988).
 
.