Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Současná krajina a její problémy

 

18. Krajina jako odraz socioekonomického prostředí

Každá moderní společnost má tendenci vytvářet si svoji krajinu a své prostředí.

Louka u Nechvalic
popiskaLouka u Nechvalic. Původní souvislé pralesy byly změněny na mozaiku lesů, pastvin a chudých polí. Jedna hezká krajina byla nahrazena jinou hezkou krajinou.
(foto P. Mudra)
Pro všední okolí, které nám běžně zastupuje svět, užívá filozofie 20. století většinou německý termín Umwelt - okolní svět… Člověk je bytostí světa, ale to pro něj není něčím samozřejmým, nýbrž obtížným úkolem. Ve své všednosti je člověk pouze bytostí určitého okolí. Proto stará, nábožensky inspirovaná filozofie mluví o člověku jako o podílníkovi na světě, zatímco skutečné světoobčanství vyhrazuje Bohu.
Zdeněk Kratochvíl, topič a filozof, Filozofie živé přírody (1994)
Kozince u Týnčan na Sedlčansku
popiskaKozince u Týnčan na Sedlčansku. Svah zhruba uprostřed záběru představuje zestepněnou pastvinu na škrapovém poli vápencového ostrova. Za první republiky se říkalo, že v Československu existují dvě skutečně zapadlé oblasti - Podkarpatská Rus a okres Neveklov. Dnes řadíme rozhraní jižních a středních Čech mezi nejkrásnější české krajiny.
(foto P. Mudra)
V dnešním zmatku stavebním, architektonickém i sociologickém byla zcela ztracena stará tradice dobrých stavebních vzorů a předloh, zanikly staré ctnosti, rozumné myšlení a vkus byly rozvráceny a místo nich se objevuje zcela nový zjev - architektonický kýč, lživá, nevkusná a nekulturní nápodoba nevhodných a špatných vzorů... Nízká úroveň se stala pravidlem...
Ladislav Žák, Obytná krajina (1947)

Neustálá lidská touha po novinkách či snad ještě lépe řečeno po novotách kontrastuje s potřebou krajiny jako něčeho, co je v měřítku lidského života ve své podstatě neměnné. Každé moderní socioekonomické prostředí má tendenci vytvářet vlastní styl, vlastní hodnoty a do určité míry své vlastní životní prostředí. Pravěké a středověké civilizace byly méně početné a méně technologicky vyspělé. S krajinou víceméně splývaly. Největší zásahy se týkaly odlesňování a práce s vodou, zejména budování zavlažovacích kanálů. Do určité míry umíme odhadnout, co způsobila středověká kolonizace, renesanční těžba a hutnictví, barokní sakralizace krajiny, pozdější industrializace i kolektivizace minulého režimu, ale k jakým změnám dochází dnes a co můžeme v tomto neklidném civilizačním období čekat za dvacet třicet let?

Českou krajinu můžeme zhruba rozdělit do tří základních zón - je to město, blízký venkov a vzdálený venkov. Hranice těchto tří zón se neustále přelévá, protože vybudováním dálnice se vzdálený venkov snadno stává blízkým venkovem. Město a blízký venkov spolu stále více splývají. V posledních letech se sice objevuje trend, že počet obyvatel Prahy se mírně, velmi mírně snižuje, ale lidé se obvykle nestěhují příliš daleko. Naproti tomu vzdálený venkov se spíš vylidňuje, je špatně dostupný a k doktorovi je daleko.

Pokud nezastavíme trend ztráty krajiny a pokud striktně nestanovíme zastavitelné a nezastavitelné plochy, pak se rozsáhlé části středních Čech budou stále víc stávat jakýmsi urbanizovaným zázemím hlavního města, parkově-zemědělskou megapolis, jakou známe z úseku mezi Průhonicemi a Rudnou. Naproti tomu vzdálenější venkov pomalu zarůstá, jeho prostředí je stále čistější a přirozenější. Většina scénářů budoucnosti počítá v měřítku dalších deseti dvaceti let s růstem velkých měst a jejich satelitů, ale objevují se i četné hlasy, které očekávají, že 21. století bude znamenat renesanci vesnice. Internet, malé firmy, lokální výrobky, ekologické zemědělství, venkovská turistika, stárnoucí populace žijící v klidnějším prostředí bývalých chalup znamená, že venkov se může stát jakousi volnější a příjemnější alternativou donedávna dominujícího města. Město má svou budoucnost, ale venkov také.

Václav Cílek
Do zemědělské scenérie Polabí pronikla industriální krajina
popiskaDo zemědělské scenérie Polabí pronikla industriální krajina, která zastínila původní dominantu - Říp.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Koolhaas R. et al., Mutations. Harvard Project on the City, Arc en l´architecture 2000. Arc en rêve centre d’architecture 2000.
Svobodová H. (ed.), Česká krajina dnes. Sborník příspěvků, Tisk, Třešť 1993.
Sýkora J., Venkovský prostor. I. díl. Historický vývoj vesnice a krajiny, skripta ČVUT, Fakulta stavební, Praha 1998.
Walter E. V., Placeways. A Theory of the human environment, The University of North Carolina Press 1988.
 
.