Existuje vůbec nějaká příroda ve městě? I když nebudeme počítat ta nejpřirozenější stanoviště mimo zástavbu, jako jsou parky a lesoparky, příměstské louky nebo v Praze všech těch osmdesát šest chráněných přírodních území, město je z biologického pohledu jen trochu odlišným stanovištěm, ve výsledku však stejně dobrým, jako je les nebo louka. Příroda ve městě se (jako kdekoliv jinde) vyvíjí a má svou historii, hierarchii a svoje zákonitosti. Uvědomíme si to, třeba když porovnáme společenstva rostlin a živočichů v historickém centru města, ve vilové čtvrti nebo na novém panelovém sídlišti. Zjistíme, že město představuje ohromnou spoustu životních příležitostí, úkrytů a potravních zdrojů, které se tu vyskytují v pestré mozaice.
Jen pro rostliny vypočetl Slavomil Hejný na území velkoměsta celých čtyřiaosmdesát typů stanovišť roztříděných do šesti zón (včetně dlažby chodníků a náměstí, fasád prejzových střech, seřaďovacích nádraží nebo jatek).
Živočichové, zejména ti bezobratlí, jich ale znají ještě mnohem víc. Jsou však ostražití a nenápadní, takže o přítomnosti většiny z nich často ani nevíme. Hejna holubů na Staroměstském náměstí, funící ježek z předzahrádky nebo moli ve spíži jsou jen vrcholkem ledovce. Rybenka domácí obývající koupelnu nebo kuna skalní z věže úctyhodného kostela nám neprospívají, ale ani neškodí. Nejrůznější paraziti živící se na našich produktech, na zásobách potravin stejně jako na dřevěném nábytku, matracích v ložnici nebo starých knihách si vysloužili nálepku škůdců. Kolonie kavek, rorýsů nebo netopýrů v podkroví vyšších budov naopak zasluhují naší ochrany. Paraziti člověka, jako jsou tři druhy vší, štěnice domácí nebo blechy, se v dohledné době statutu ohrožených druhů asi nedočkají, i když objektivně vzato by na něj mnozí měli nárok: kdo z nás je, alespoň ve střední Evropě, v posledních desetiletích vůbec někdy viděl?
Mnohé organismy vsadily při volbě prostředí na život s člověkem do té míry, že bez něj by se už stěží uplatnily. Stali se z nich naši věrní souputníci (označujeme je jako organismy synantropní). Zdá se, že to byla z jejich strany mimořádně dobrá a spolehlivá volba.