Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Současná krajina a její problémy

 

23. Acidifikace a degradace půd

Řečeno slovy Jamese Lovelocka: Příroda není křehká, lidé jsou odolní… to jenom civilizace je křehká.

Blaník
popiskaZatímco hluboké půdy středních Čech, které jsou často přirozeně vápnité, degradaci a vyloužení živin podléhají jen pomalu, jsou mělké půdy vyšších poloh velmi zranitelné. Blaník.
(foto P. Mudra)
Vápnění lesů nejenom neobnoví původní společenstva půdní fauny, ale dlouhodobě kyselými srážkami vyselektované acidofilní druhy při náhlé změně pH postupně mizí a funkce edafonu (půdní fauny) je tím dále snížena… Kyselými srážkami a imisemi je narušen imunitní systém půdních bezobratlých, kteří jsou z až 80 % napadeni parazity…
J. Rusek v publikaci J. Hrušky a E. Ciencaly Dlouhodobá acidifikace lesních půd (2001)
Lýkovec vonný
popiskaHynutí lýkovce vonného je pravděpodobně důsledek imisní degradace půd.
(foto P. Mudra)

V roce 1999 bylo dokončeno odsíření velkých tepelných elektráren a dalších velkých zdrojů oxidů síry, což vedlo k poklesu emisí na úroveň pouhých 10 % oproti stavu na počátku 90. let. Kyselost srážek však za poslední desetiletí poklesla ve středních Čechách vcelku nepatrně - z asi 4,2—4,3 pH na hodnoty kolem 4,4-4,5 pH. Již toto zmírnění se projevilo výrazně nižšími koncentracemi řady stopových prvků, které lépe migrují v kyselém prostředí. Naopak přibylo oxidů dusíku (a následně i nízkého, toxického troposférického ozónu), které pocházejí zejména z automobilového provozu.

V současném lese se projevují dva typy acidifikace. První je způsobena rozkladem lesního humusu - například smrkové jehličí se rozkládá pomalu a uvolňuje velké množství organických kyselin. Ještě závažnější je přímá antropogenní acidifikace, která na zem padá v podobě deště, sněhu a mlhy. Sečteme-li účinky obou zdrojů kyselosti, pak nejspíš dostaneme - a to zejména na málo mocných a přirozeně kyselých podhorských půdách - lesní kalamitu. Ta se v konečném působení může projevit jako kůrovcová kalamita či vývraty způsobené větrnými bouřemi a těžkým sněhem, ale někde na počátku je celkové oslabení lesa.

Oslabení lesa souvisí s degradací půd. Ta probíhá ve třech stupních. Pokud půdy obsahovaly karbonáty, dojde nejprve k neutralizaci karbonátů, pak jsou vylouženy alkálie jako sodík a draslík a nakonec kyselé srážky napadají živce a jílové minerály, které do prostředí uvolňují všudypřítomný hliník. Hliník proniká místo hořčíku do molekuly chlorofylu, ta přestává být funkční a strom se jí i s jehličím zbavuje. Plošnou degradací půd, a tím i oslabením lesa jsou postiženy zejména výšky nad 700800 metrů a chudé půdy. Je třeba očekávat, že série různých lesních kalamit (Krušné hory, Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory) dosud neskončila. Střední Čechy mají sice hluboké a obvykle i úživné půdy, ale jedna oblast je mimořádně zranitelná - Střední Brdy.

Při neutralizaci půdních karbonátů a alkálií vznikají různé soli, které napadají nejenom pískovcové skalní útvary, ale také památky jako Karlův most, barokní sochy i současné omítky. Zasolování zejména měst se tak stává nechtěným důsledkem spalování hnědého uhlí v letech 1950—1990. Ještě závažnější, ale našim očím jinak „neviditelný“ dopad měly a mají kyselé srážky na půdní faunu, a tím na celý svět geochemických cyklů mnoha různých látek.

Václav Cílek
Horská krajina ve středu Čech - Brdy
popiskaHorská krajina ve středu Čech - Brdy, odedávna země lesů je dlouhodobě ohrožená kyselými dešti, jejichž působení nemůže vyrovnat chudý křemencový a slepencový podklad.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Hruška J., Ciencala E., Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd - limitující faktor současného lesnictví, MŽP, Praha 2001. Jedná se o zcela zásadní pramen včetně mapové dokumentace o plošné degradaci půd na území České republiky.
 
.