Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Současná krajina a její problémy

 

24. Nová příroda

Příroda je také domýšlivá, ví, že je pánem člověka.

Rychlý pokrok vědy a techniky překvapil devatenácté století a podpořil lidskou domýšlivost do té míry, že se člověk cítil pánem přírody. Technika zašla tak daleko, že chtěla opravovati přírodu, pravidelně však řešila problémy jednostranně bez ohledu na okolí a často tím chybovala… Připravovala-li se regulace řeky nebo jiná velká úprava, svěřila se práce jen a jen technikovi, jenž ji často řešil proti daným přírodním podmínkám. Dnes je jasné, že každé větší dílo, ať již jakéhokoliv druhu, se dá plánovat jenom podle posudků přírodovědců: biologa, botanika, geologa, klimatologa atd. Úkol hlavního plánujícího technika nebo architekta pak je celkový syntetický návrh.
Silvestr Prát, botanik, předmluva ke knize architekta J. Říhy Země krásná. Kniha o přírodě, civilizaci a plánování (1948)
Šikmá skála v Radotínském údolí
popiskaV době těžby vápence hyzdila Šikmá skála scenérii Radotínského údolí. Dnes je jako část přírodní památka Radotínské skály příkladem spontánní revitalizace a cenným prvkem chráněné přírody.
(foto P. Mudra)
Bývalý lom na Chlumu u Srbska popiskaBývalý lom na Chlumu u Srbska se stal významnou částí národní přírodní rezervace Karlštejn. Jeho stěny zarůstá skalní vegetace, balvaniště z komorového odstřelu je modelem velkého skalního řícení. Je zřejmé, že se v budoucnu plně začlení do okolní krasové krajiny.
(foto P. Mudra)

Na jižním svahu Zlatého koně

popiskaJeště v 50. letech 20. století se na jižním svahu Zlatého koně těžil vápenec. Od té doby zde sama příroda vytvořila milé romantické zákoutí, kde se zvolna usazují teplomilné rostliny i drobní živočichové.
(foto P. Mudra)
Každý zásah do krajiny sice mění a většinou i hyzdí její vzhled, ale také vytváří něco nového, co nemusí být vždy horší, zejména byl-li brán ohled na začlenění nově vytvářených prvků do místní přírody. Člověk měnil tvářnost krajiny již v pravěku výstavbou opevněných hradišť a ve středověku pak hradů. Dnes většina těchto objektů představuje významné krajinné prvky a nezřídka se vyznačuje i překvapivě bohatou přírodou. Vzpomeňme jen na keltské oppidum na Závisti, brdský Plešivec a ovšem křivoklátské hrady Žebrák, Točník nebo Týřov. Jsou nejen hezké, ale hostí i bohatou flóru a faunu, často se vzácnými a ohroženými druhy.

Bývalý rakovnický tankodrom
popiskaBývalý rakovnický tankodrom je příkladem území, které se po opuštění armádou stalo významným refugiem mnoha ohrožených živočichů i rostlin.
(foto P. Mudra)

S průmyslovou revolucí se nápor na přírodu a krajinu nebývale zvýšil a dále zvyšuje. Nicméně opět najdeme příklady, kdy původně hrubé zásahy znamenaly nejen zmar, ale i přínos do bohatství krajiny. Tak třeba kamenné terasy posázavské železnice v soutěsce pod Medníkem jsou nejen citlivě včleněny do skalnatých srázů, ale navazují natolik i na skalní stanoviště, že se staly novým domovem řady vzácných a ohrožených rostlin i živočichů. Stejně tak opuštěné jámové lomy v Českém krasu, jako jsou Rešna a Paraple v národní přírodní rezervaci Karlštejn, dnes představují cenná refugia skalní flóry a fauny, a dokonce na obrovské jizvě na tváři krajiny, jakou představuje velkolom Čertovy schody, lze ve vytěžených úsecích sledovat přirozenou obnovu života - revitalizaci a vznik scenérie připomínající vápencové hory Balkánu díky tomu, že zde nalezla nový domov i u nás nepůvodní borovice černá. I drobné lůmky v rulových pahorcích na Kutnohorsku a Kolínsku jsou pro mnohé druhy rostlin i drobných zvířat posledním útočištěm uprostřed nekonečných polí.

Známe i některé kladné případy z posledních desetiletí, kdy se zmnohonásobil plenivý charakter antropických zásahů. Průlom dálnice u Lensedel v Posázaví dnes již připomíná skalnaté údolí, rekultivovaná slivenecká skládka dobře zapadla do scenérie Přídolí a opuštěná zatopená pískovna u Dolních Počernic se stala cenným chráněným územím. Naproti tomu národní přírodní památku Barrandovské skály doslova znehodnotily jistě dobře míněné, ale zcela nevhodné výsadby akátu v rámci zeleného pásu kolem Prahy. Tyto i mnohé další případy ukazují, že rušivý dopad i velkých zásahů lze mnohde napravit, je-li dobrá vůle, zasvěcený přístup k řešení a hlavně dá-li se samotné přírodě co možná volná ruka k nápravě škod.

Vojen Ložek
Tunely „sázavského pacifiku“
popiskaPříroda umí zhladit i velké jizvy. Tunely „sázavského pacifiku“ představovaly zcela drastický zásah do romantické tváře skalnatého kaňonu. Dnes s ním na rozdíl od okolních chat dokázaly splynout. (pohlednice, kolem roku 1900)
Poznámka:
Jablokov A. V., Ostroumov S. A., Ochrana živé přírody. Problémy a pespektivy, Academia, Praha 1991.
Kukal Z. a Reichman F., Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana, ČGÚ, Praha 2000.
Pyšek P., Biologické invaze. I. Historické a geografické souvislosti, II. Druhy a společenstva, Živa, 1996, 44 (82): 4-7, s. 102-105.
 
.