Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Současná krajina a její problémy

 

25. Krajina a klimatická změna

Problémem klimatické změny není ani tak teplota jako srážky.

Litavka
popiskaLitavka má jako jediná středočeská řeka charakter podhorské říčky s velkou a nevyrovnanou spádovou křivkou. Zároveň má velké povodí, a proto často podléhá povodním.
(foto P. Mudra)
Jsou ovšem na zemi místa, která jsou nadána hotovou milostí, že zůstanou krásná - dělej co dělej… Dávají přesně tolik, kolik dává zdravý a rovnovážný život… I když si odmyslíme všechno životopisné čenichání, zůstává ono čisté a něžné kouzlo, které bychom pochopili - jak kdesi Marcel Proust vykládá - i kdybychom nebyli informováni… Proto se nám v některých krajinách z ničeho nic stane, že nám usedne dech. Povrchní filosof to vysvětlí pouhou pěkností té krajiny. Nuže nepleťme se. Pěkných krajin je mnoho a můžeme je zhusta procházet bez úhony a nepocítíme nic. Ne každá má svůj boj už vybojován. Ne každá je vykoupena oním jasnovidným toužením, které začínalo útržky jakéhosi dětského snu připomínajícího mír domova i nesmírnost ráje.
V. E. Babka, Básník a země (1936)
Plšík lískový
popiskaPlšík lískový.
(foto M. Anděra)

Klima určuje, jak krajina funguje. Dobře to je vidět nejenom na poušti, ale například i ve středozemní oblasti, která má celkové průměry srážek zhruba na úrovni středních Čech. Jenže ve Středozemí padá většina srážek v zimě, takže koncem léta je krajina spálená a vyprahlá. Déšť tam prší v podobě přívalových lijáků, které strhnou půdu, erodují svahy a odtečou do neustále agradovaných říčních niv, v nichž jsou někdy až desítky metrů pod povrchem archeologické nálezy z poměrně nedávných dob.

Jak bude fungovat středočeská krajina v období očekávaných klimatických změn? Co se děje s klimatem, pořádně nevíme, ale rizikové scénáře pro Evropu se shodují v několika rysech: roste počet extrémních stavů - vysokých i nízkých teplot a rozkolísaných srážek. Přibývá vln veder, které vedou k velkým bouřkám, přívalovým dešťům a bleskovým povodním. Rovněž se zdá, že velké větrné bouře jsou častější. Z hlediska krajiny i lidských sídel to znamená potřebu lépe se připravit na neočekávané. Extrémy všech druhů mohou klepat na dveře.

Hlavním současným klimatickým problémem Evropy je celková změna hydrologických režimů. Jih Evropy se mírně, ale významně vysušuje, v severní Evropě naopak rostou srážky o 10-40 %, v Čechách se zvětšuje nebezpečí velkých dešťů v druhé polovině léta. Povodně a sucha jsou dva provázané jevy související s jednou příčinou - změnou srážek. Na oba stavy však platí stejný lék - udržet co nejvíce vody tam, kam spadla.

Klimatická změna však znamená víc - šíření klíšťat, zasychání borovic černých i vymrzání zemědělských plodin v tuhých zimách, protože zemědělci již nevědí, odkud k nim přichází málo „otužilé“ zrno. Při klimatické změně dochází k oslabení krajinného ekosystému, ústupu jedněch druhů a nástupu nových imigrantů. Klimatická změna nepřichází sama, ale je doprovázena dalšími změnami, jako jsou nové způsoby využívání krajiny či změny půdních poměrů.

Václav Cílek
Povodeň v údolí Berounky u Srbska v roce 1872
popiskaPovodeň v údolí Berounky u Srbska v roce 1872. (xylografie podle kresby E. Herolda)
 
Berounka u Týřovic po srpnové povodni roku 2002
popiskaSrpnová povodeň roku 2002 vrátila Berounce u Týřovic její původní tvář se štěrkovými výspami a pestře členitými břehy. Povodeň nejenom ničí, ale také zdarma provádí revitalizaci.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Bednář J. a kol., Meteorologický slovník výkladový a terminologický, Academia, Praha 1993.
Bradley R. S., Quaternary Paleoclimatology. Methods of paleclimatic reconstruction, Unwin Hyman, Boston 1985.
Mintzer M. I. (ed.), Climate change, risks, implications and responses, Cambridge University Press 1992.
Svoboda J., Vašků Z., Cílek V., Velká kniha o klimatu zemí koruny české, Regia, Praha 2003.
 
.