Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Péče o budoucí krajinu

 

34. Hospodaření s prostorem krajiny

Krajina představuje neobnovitelnou hodnotu, jejíž ztráta postihuje celou společnost. Estetika evropské krajiny podléhá dlouhodobé plošné degradaci.

Tok Labe mezi Poděbrady a Mělníkem
popiskaPřestože tok Labe mezi Poděbrady a Mělníkem byl v letech 1890-1910 zkrácen až o 60 %, zachovaly se zejména mezi Kolínem a Poděbrady rozlehlé plochy luhů se starými rameny. Ještě v 17. století nejmohutnější jeleni celých Čech žili v labských lužních lesích.
(foto P. Mudra)
Ozdravení krajiny nedocílíme ani nářkem nad estetickými ztrátami, ani drakonickými zákazy a nařízeními. Dosáhneme je jednak výchovou odborníků i širokých vrstev, jednak obecným pochopením nadřazenosti zájmů krajiny.
Emanuel Hruška, architekt (1945)
Stará topografická mapa
popiskaStará topografická mapa  z druhého vojenského mapování názorně zachycuje tok Labe mezi Kolínem a Poděbrady.

V současné době jsme svědky hrubých zásahů do krajiny, které mohou zcela znehodnotit její přírodní i estetické hodnoty. Příkladem jsou zpustošené okrsky v prostoru povrchové těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří, především pak smutně proslulá Radovesická výsypka, která doslova pohřbila krásný kus Českého středohoří. Jinde je ochuzena krajinná scenérie zničením významných krajinných prvků, jako je odtěžení celé řady sopečných vrchů na severu Čech. Střední Čechy zatím zůstaly ušetřeny tak drastických zásahů, nicméně i zde došlo ke změnám, které negativně postihly značné plochy. Příkladem je živelné rozrůstání průmyslových objektů, velkoskladišť, složitých komunikací a sídlišť do původně volné krajiny v širokém pásu okolo Prahy a místy i v Polabí a rovněž místní rušivé zásahy, které většinou zhoršují stav přírody nebo narušují krajinný ráz.

Velká část těchto zásahů vede ke snižování krajinné diverzity, a tím i k estetické degradaci. Jde nejen o velkolomy na vápenec nebo na kamenivo otvírané v říčních údolích, například u Husince nebo Zbraslavi, o obrovské chatové zástavby, které daleko překračují rekreační kapacitu krajiny, jak se lze přesvědčit při soutoku Vltavy a Sázavy nebo na dolním toku Berounky, ale i o méně nápadná narušení, která působí svou četností nebo neúnosným soustředěním v určitých okrscích.

Příkladů lze uvést celou řadu. Vltavská kaskáda sice vytvořila přehradní jezera, ale nenávratně ochudila nádhernou přírodu divokého vltavského údolí. Golfová hřiště sice nehyzdí obraz krajiny, bohužel to však nejsou květnaté louky. Hospodářsko-technické úpravy půd a tvrdá regulace vodních toků spjatá se zorněním niv ochudily přírodu zemědělské krajiny. Jinde zmizely památné stavby nerozlučně spjaté s koloritem určitých míst, jako byl prokopský kostelík. Mnoho donedávna malebných koutů v důsledku toho jaksi zšedlo a vytratily se z nich klid a pohoda tolik potřebné pro obyvatele žijící v rušném a znečistěném prostředí velkých měst. Příjemné a zdravé krajiny nebezpečně ubývá, a proto je péče o její zachování jedním z naléhavých požadavků budoucnosti, neboť krajina představuje neobnovitelnou hodnotu, jejíž ztráta postihuje celou společnost.

Vojen Ložek
Oblouk Vltavy pod Májem směrem ke Štěchovicím
popiskaOblouk Vltavy pod Májem směrem ke Štěchovicím. Přirozený prostor krajiny je zesílen nepřítomností staveb.
(foto P. Mudra)
Proč je Křivoklátsko tak bohaté lesy, květenou i faunou?
popiskaProč je Křivoklátsko tak bohaté lesy, květenou i faunou? Odjakživa bylo chráněné českými panovníky jako honitební revír. Zachovali se zde například drobní měkkýši žijící na padlých stromech, jež byly v jiných částech středních Čech sbírány jako palivo.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Viz citace a texty v poznámkách ke kapitolám 5, 17 a 43.
 
.