Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Péče o budoucí krajinu

 

36. Lesní hospodářství

Hlavní snahou lesního hospodářství začíná být postupný návrat k přirozeným porostům.

Pohled z Vraní skály
popiskaPohled z Vraní skály ukazuje moře křivoklátských lesů, v nichž se setkáváme s celou škálou porostů od jehličnatých monokultur až po ochranné lesy na skalnatých vrcholech a v roklích, které mají blízko k neporušenému přírodnímu stavu.
(foto P. Mudra)
Na pískovcích Polomených hor v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko
popiskaNa pískovcích Polomených hor v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko dnes převládá borovice jako dřevina nejlépe přizpůsobená chudým výsušným půdám.
(foto P. Mudra)

Lesní hospodaření podstatně ovlivňuje tvář středních Čech, kde se odedávna rozvíjelo osídlení spojené s využíváním původně zalesněných území. Lesy byly klučeny nejen pro stavby sídel, ale také pro zajištění zdroje potravy v období, kdy sběrače a lovce vystřídali první zemědělci. Les sloužil i jako zdroj dřeva. Postupně se měnily požadavky na sortiment dřeva, které bylo palivem, stavebním materiálem i surovinou pro výrobu nástrojů. Tím se měnil i způsob využívání lesa, až se vyvinul v samostatné hospodářské odvětví. Člověk začal lesy plánovitě přeměňovat, zejména obměnou druhů stromů, takže přirozená skladba lesa prakticky přestala existovat.

Střed Čech patří k našim nejméně lesnatým krajům, od pravěku byl odlesňován a přeměněn na zemědělskou půdu v rozsáhlých plochách. Později byl opětovně zalesněn tam, kde zemědělské využívání zaniklo. Vzdor tomu jsou však dodnes v kraji rozsáhlé lesní celky, především na Křivoklátsku a v Brdech, které byly vždy využívány k lesnímu hospodaření. V rámci dnešních lesů se zachovala řada enkláv blížících se přírodnímu stavu.

Lesníci si již od 19. století uvědomovali, že les budou moci lidé dlouhodobě využívat, jen pokud se vyvarují jednostranného využívání lesů pro hospodářské účely. V lesním hospodaření se tak poprvé prosazovaly principy udržitelného rozvoje, i když často v praxi ustupovaly ekonomickým požadavkům. Lesní hospodářství má dlouhodobý charakter, a proto se zde obtížně napravují špatná rozhodnutí, když se určitý záměr provádí s vidinou zisků, na něž však často při nedodržení zásad udržitelného hospodaření nedojde. Trpké zkušenosti získali lesníci například s některými porosty smrku založenými v nepřirozených polohách - museli věnovat pěstování mnoho energie a nakonec bylo vyprodukováno jen nekvalitní dřevo.

Proto snahou současného hospodářského využití lesa je neupřednostňovat produkci oproti ostatním funkcím lesních ekosystémů. Hospodařením postupně lesy převést do stavu co možná blízkého přirozeným poměrům. K tomu slouží i oblastní plány rozvoje lesů, vypracované podle jednotlivých přírodních lesních oblastí. Hospodaření se pak řídí lesním hospodářským plánem vytvořeným na deset let. V průběhu zpracování a schvalování plánů je pečlivě sledováno dosažení uvedených cílů.

Tento přístup se již v praxi začíná projevovat a uplatňování přirozené obnovy často přináší i ekonomickou úsporu, má však i svá úskalí, neboť pro využití přirozené obnovy je limitující dostatek vhodného reprodukčního materiálu. Přeměna smrkových monokultur znamená i potřebu vhodného genetického materiálu ostatních dřevin a to je práce vyžadující trpělivost i značné nároky na lesnickou odbornost. V Kostelci nad Černými lesy sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity, kde se v praxi ověřují teoretické poznatky, jež mohou přispět k úspěšnému dosažení konečného cíle - zachování lesů se všemi funkcemi pro další generace.

Jaroslav Obermajer
Chráněná kohoutovská bučina
popiskaChráněná kohoutovská bučina je ukázkou přírodě blízkých bukových porostů na chudším ryolitovém podkladu, které na skalnatých vrcholech přecházejí do směsi různých dřevin, zejména javorů, dubů a lip.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Průša E., Přirozené lesy České republiky, SZN, Praha 1990.
Svoboda P., Život lesa, Brázda, Praha 1952.
Úlehla V., Napojme prameny. O utrpení našich lesů, Život a práce, Praha 1947.
 
.