Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Péče o budoucí krajinu

 

38. Umělé kopce a odvaly

Umělé kopce jsou lepší než zavezená údolí, o která již nesmíme přijít. Je však nutné je správně umístit a dobře vytvarovat.

Stěny Vysoké nad Hlubočepy
popiskaStěny Vysoké nad Hlubočepy vytvořila výběrová těžba třebotovských vápenců. Zarůstající odval oddělující dnes obě stěny vznikl přirozeným zřícením méně stabilních podložních vrstev.
(foto P. Mudra)
Češi milují velice Bretagne a cítí se v ní doma - je to snad keltská krev původních obyvatelů Čech, proudící v našich žilách? … Česká krajina je velmi jiná, máme méně slunce, je temnější a sytých, syrových a tvrdých barev, málo plastická, setkaná spíše z barevných pásem než stavěná z jasně vymezených tvarů.
Jan Zrzavý, malíř, esej „Česká krajina“ (1939)
Vchod do tajemného krasového podzemí?
popiskaVchod do tajemného krasového podzemí? - Ne, jámy a štoly vytvořené těžbou pyritových břidlic na Valachově - dnes chráněné území značného geologického a mineralogického významu již plně začleněné do okolní přírody.
(foto P. Mudra)

V lomech kopce odebíráme, v haldách je vytváříme. Z hlediska krajinného rázu je stejně problematické odstraňovat elevace z míst, kde vždycky byly, jako vytvářet nové elevace v místech, kde dřív nikdy nestály. Jihozápadní okolí Prahy získává nové dominanty v umělých kopcích na Ohradě, v Řeporyjích a zejména Ořechu. Převyšují okolní parovinu jen o asi 15-30 metrů, ale jsou dobře viditelné. Tvarově se kupodivu blíží svědeckým kopcům, jako je Vidoule, Semická a Přerovská hůrka nebo Dřínov. V okolí dálnice do Jižního města jsou vytvářeny protihlukové valy o výšce přes deset metrů. U Ďáblic vyrůstá kopec komunální skládky, z něhož je lepší výhled na okolní krajinu než z pověstného Ládví. Jedná se vesměs o nevratné změny rázu krajiny.

Na jednu stranu cítíme nutnost kompromisu - skládka ve tvaru plochého kopce pohltí dejme tomu tolik odpadu jako tři průměrná údolí, o která již nesmíme přijít. Na druhou stranu cítíme, že není v pořádku krajinu takto měnit. Nemyslím si, že bychom u nově vznikajících kopců měli uplatňovat nějaké restrikce, ale rozhodně bychom měli víc přemýšlet o jejich pozici v krajině, výsledném tvaru a konečném porostu. Základní varianta je dvojí: kopec s plochým temenem, který se dá využít pro další výstavbu například zahradnictví a sportovních areálů, nebo kopec v podobě nepravidelného kuželu. V prvním případě mohou svahy patřit lesu a vrchol člověku, ve druhém případě může dojít k celkové revitalizaci. Podobně jako u opuštěných lomů promýšlíme zvlášť tvar lomových stěn a lomového dna, tak je vhodné uvažovat o jiné strategii využití a revitalizace pro stěny a temena hald.

 

Problém hald a ostatních umělých kopců má tři hlavní aspekty:

1. morfologické začlenění do krajiny

2. zamezení kontaminačnímu riziku

3. biologická revitalizace

Umělé kopce dobře zapadnou do krajiny, pokud jsou nerovnoměrně vytvarovány, svahy mají různé sklony a kopec je celkově alespoň mírně asymetrický. Problém kontaminací závisí na použitém materiálu a je nutné jej řešit případ od případu. Při biologické revitalizaci by se nejméně třetina plochy (či víc) měla ponechat přirozené reintrodukci a na zbytek by měly být využívány zejména místní dřeviny. Správně umístěné umělé kopce oživují sídliště. Plánování nové městské čtvrti může začít - jako ve středověku - od vodní nádrže a krajinné dominanty.

Václav Cílek
Buštěhradská halda
popiskaBuštěhradská halda vytvořila jakousi „tabulovou horu“, významný krajinný prvek, vyhlídkový bod zvedající se nad okolní industriální a zemědělskou plošinu Kladenska a Slánska, na obzoru se rýsují vrchy Středohoří.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Odvaly rudných dolů jako kontaminační zdroj těžkých kovů je u nás - na rozdíl třeba od Anglie - teprve pomalu objevované téma, které bude aktuální i za dalších sto let. M. Filippi se dlouhodoběji zabývá nositeli arzenu v půdách v okolí ložisek zlata například v práci - Filippi M., Goliáš V., Pertold Z., Arsenic in contaminated soils and anthropogenic deposits at the Mokrsko, Roudný and Kašperské Hory gold deposits, Bohemian Massif (CZ), Env. Geol. 45/5, 2004, s. 716–730. V. Ettler se v několika pracích hlouběji věnoval sekundárním aureolám na Příbramsku (viz Canadian Mineralogist 39,3, 2001, s. 873–838) a rovněž v Kutné Hoře dlouhodobě dozrává situace k řešení mimořádné kontaminace arzenem ležící navíc v povodí Labe.
 
.