Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Péče o budoucí krajinu

 

41. Krajina a skládky

V moderním pojetí je skládka stavbou sloužící k trvalému uložení odpadů, která musí vyloučit únik cizorodých látek do horninového prostředí, povrchových a podzemních vod a částečně také do ovzduší. To platí nejen pro období provozu skládky, ale také pro „zbytek časů“. Nedílnou součástí dobře vedené skládky je etapa jejího uzavření a rekultivace.

Pečlivě vedená a rekultivovaná skládka
popiskaRozumným kompromisem je, aby obrovskou těžební jámu po těžbě keramických surovin u Hořkovce a Pecínova na Rakovnicku vyplnila pečlivě vedená a rekultivovaná skládka, ale aby část lomu sloužila i jako geologický profil.
(foto P. Mudra)
Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků daného činu nebo opatření; a spočívá ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny.
Henry Hazlitt (1962)
Bývalý Prokopský lom
popiskaPři pohledu na bývalý Prokopský lom by nikdo netušil, že jeho zadní část vyplňuje skládka, která však překryla několik jeskyní. Dnes bychom raději než zavážení lomu volili jinou variantu skládkování - umělý kopec.
(foto P. Mudra)

Společenské změny po roce 1989 přinesly mimo jiné také výraznou snahu o nápravu starých ekologických škod, jejichž značná část přímo souvisela s odpady a odpadovým hospodářstvím. Asi nebude na škodu, když si trochu osvěžíme paměť. Ještě na začátku devadesátých let u nás neexistovala příslušná legislativa upravující podmínky pro nakládání s odpady. Z toho logicky vyplývá, že většina odpadů - a nejen těch komunálních, ale také průmyslových - končila bez jakékoliv úpravy kdesi, většinou na zcela neřízených a nezabezpečených smetištích.

V té době u našich západních sousedů vrcholil rozvoj moderních skládek odpadů, a tak bylo jen otázkou času, kdy tato vlna zasáhne také nás. Želbohu úsilí řady investorů o co nejrychlejší uvedení skládky do provozu často zatlačovalo do pozadí odborné znalosti a zkušenosti nejen projekčních kanceláří a stavebních firem, ale někdy také těch, kteří takové skládky povolovali. A tak se občas stalo, že vznikly skládky ve zcela nevhodných lokalitách - v rovinaté krajině, na polích s nejkvalitnější černozemí, na pozemcích s vysokou hladinou podzemní vody nebo v bezprostřední blízkosti obytné zástavby. Efekt, který tato zařízení přinesla v odpadovém hospodářství, pak v porovnání s trvalými následky pro krajinu ve všech jejích souvislostech pokulhával a pokulhává. Přitom středočeská krajina má řadu lokalit pro tento typ staveb jako stvořených.

Samostatnou kapitolou zůstává provozování skládek. Někdy se může stát, že se moderní zabezpečená skládka na první pohled od smetiště příliš neliší, ale naopak v provozu je již řada skládek, o kterých jejich okolí díky vzornému pořádku a vhodně zvolené lokalitě ani neví. Skládky kolem nás už díky nové legislativě pravděpodobně přibývat nebudou. Nastává doba uzavírání skládek, jejich rekultivací a zapojování do krajiny.

Vilém Žák
Slivenecká skládka
popiskaSlivenecká skládka se dnes již dokonale začlenila do obrazu krajiny mezi Velkou Chuchlí a Slivencem.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Viz například kapitolu „Vliv ukládání odpadů na horninové prostředí“, in Kukal Z., Reichman F., Horninové prostředí ČR, ČGÚ, Praha 2000, s. 104-107.
 
.