Vstoupit do krajiny

O přírodě a paměti středních Čech

Harmonická krajina

 

1. Co je krajina?

Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají.

Křivoklátsko
popiskaKřivoklátsko, průhled téměř horskou scenérií z okolí Podmokelského mlýna směrem ke Zbirohu. Ano, tohle je krajina!
(foto P. Mudra)
Krajina je živou soustavou. To jest není nějakou směsí interagujících, leč nezávislých neživých a živých struktur, nebo hybridem živého a neživého, stejně jako jím není hlemýžď s domkem z mrtvého vápence.
Jiří Sádlo, botanik, esej „Krajina jako interpretovaný text“ (1991)
Rytina koně z magdaleniénského sídliště u Hostimi
popiskaRytina koně z magdaleniénského sídliště u Hostimi v Českém krasu (stáří asi 12 500 let) představuje jeden z nejstarších uměleckých projevů celých Čech.
(podle S. Vencla 1995)
pískovcová skála Českého ráje
popiskaKrajina jako věc měřítka. Polabské roviny mají jiné měřítko než pískovcová skála Českého ráje, na které se suchá a vlhká, stinná i prosvětlená místa mohou měnit každých několik centimetrů. Skály se k sobě choulí jako dvě postavy.
(foto P. Mudra)

Krajina je určitý výsek souše, který má nějaký střed, určitou hranici či okraj a uvnitř té hranice leží pole nějakých víceméně jednotných vlastností. Všichni máme zkušenost, že existují různé krajiny, ale že rozdíly mezi nimi spíš cítíme, než abychom je uměli pojmenovat. Putujeme-li po harmonickém rozhraní středních a jižních Čech, víme, že na nějakém místě už je to jiné. Na jižní Moravě zase cestou ze Znojma na sever rozeznáme, kde končí sušší a slunnější Znojemsko a kde začíná Vysočina se sněhovými závějemi na silnicích, smrky a bramborovými poli. Krajinu vnímáme nějak celkově, nejenom jak vypadá, ale také jak na nás působí.

Vědecká definice krajiny by mohla znít, že krajina je dlouhodobě stabilizovaný soubor přírodních a antropogenních charakteristik vázaný na určitý reliéf a mající nějaký společný historický základ. Krajina je však víc - zcela reálný základ našich životů i po generace dotýkaný a proměňovaný kus země, který pro nás - její obyvatele - byl vždy předmětem zvláštní péče, úcty a obdivu. Rozmanitost evropských krajin je tak výrazným rysem tohoto kontinentu, že je výslovně zmiňován v řadě mezinárodních dokumentů, například v Evropské úmluvě o krajině.

Pojem krajina se vynořil někdy na počátku 90. let 20. století jako jedno z klíčových slov této doby. V přírodních vědách částečně nahradil pojem ekosystém a v humanitních disciplínách se stal trochu nostalgickým povzdechem nad světem, který ztrácíme. 

Václav Cílek
Hrad Kost v Českém ráji
popiskaKrajina jako věc historie. Hrad Kost v Českém ráji ovlivňuje okolní krajinu déle než pět století - rybník je součástí hradní fortifikace, niva byla změněna na louky a pole, lesy byly částečně vymýceny a skály odlámány na stavební materiál.
(foto P. Mudra)
Poznámka:
Rytina koně je převzata z publikace S. Vencla Hostim, Magdalenian in Bohemia. Památky archeologické (Praha 1995).
Z řady obecnějších nových publikací o krajině je možné jmenovat: Beneš J., Bruna V. (eds.), Archeologie a krajinná ekologie, Nadace-sever, Most 1994. Kolektiv autorů, Tvář naší země - krajina domova, Česká komora architektů, Praha 2001 a 2002. Jde o soubor sedmi a osmi sborníků ze stejnojmenné konference. Další série sborníků má vyjít na podzim 2004. Sádlo J., Storch D., Biologie krajiny. Biotopy České republiky, Vesmír, Praha 2000.
 
.